Otáčení
Pokud se jedná o otáčení, chová se řidič podobně jako při odbočování. Musí se proto před vlastním otáčením zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy (tedy ke středové čáře či pomyslnému středu vozovky v místě, kde středová čára chybí). Před zahájením zamýšleného manévru musí vzít v úvahu rozměry vozidla nebo nákladu a také šířku vozovky. Otáčení je považováno za změnu směru jízdy, proto řidič vždy dává příslušné znamení o změně směru jízdy.
Platí následující klíčová pravidla:
- Otáčející se řidič musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům (dále pak jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu) a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním.
- Přijíždí-li řidič na křižovatku po hlavní pozemní komunikaci a hodlá se zde otáčet, má přednost v jízdě před řidiči přijíždějícími na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci. Naopak přijíždí-li na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci, musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní. (a také jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci)
- Otáčí-li se řidič na křižovatce pozemních komunikací nerozlišených dopravními značkami, musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava. (a také jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava)
- Dále platí, že řidiči ostatních vozidel (přijíždějí k místu, kde se řidič hodlá otáčet) jej nesmějí předjíždět – jedinou výjimkou je předjetí zprava. Předjíždějící řidič však nesmí mít pochyby o dalším směru jízdy otáčejícího se vozidla. V opačném případě je lépe vyčkat a zprava nepředjíždět.
- Řidiči přijíždějící do křižovatky po vedlejší silnici by měli počítat i s tím, že řidič na hlavní se bude otáčet. Obdobně je tomu při dávání přednosti na křižovatce, kde není přednost rozlišena dopravními značkami.
Couvání
Couvající řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky silničního provozu.
A jak je to s předností v jízdě, pokud se řidič rozhodne couvat na křižovatce? I zde platí, že nesmí ohrozit ostatní. A to platí i v případě, že do křižovatky přijíždí po hlavní silnici! Tedy ani vozidla přijíždějící po vedlejší nesmějí být couvajícím řidičem ohrožena! A to ví opravdu málo řidičů.
Otáčení a couvání jsou nadprůměrně rizikové úkony. Proto platí zásada, že vyžadují-li to okolnosti (zejména nedostatečný rozhled), je třeba zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí další osoby – ta k tomu musí být způsobilá a je nutné ji náležitě poučit.
Kde se řidič nesmí otáčet ani couvat?
Řidič se nesmí otáčet ani couvat v následujících situacích:
- Na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (například v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání, na něm nebo za ním apod.).
- Na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti (křižovatka může být řízena semafory či policistou). Zde nejednou řidiči chybují v tom, že při jízdě na zelený signál „Volno“ neváhají své vozidlo v křižovatce otočit. Dost často se to děje na vícepruhových silnicích se středovým pásem. Na signál „Volno“ není povoleno do řízené křižovatky ani couvat. Dobré je zdůraznit, že couvání i otáčení zákon o silničním provozu zakazuje i v těsné blízkosti řízené křižovatky (před i za ní).
- Na přechodu pro chodce.
- Na přejezdu pro cyklisty.
- Na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti (před i za ním).
- V tunelu a v jeho těsné blízkosti (před i za ním).
- V jednosměrce – zde se však smí couvat, jestliže je to NEZBYTNĚ nutné, například k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní. Rozhodně nelze jednosměrkou vycouvat, protože je to pro řidiče kratší a rychlejší!
