Výsledky průzkumu
Ani čeští motoristé nepatří mezi přeborníky. Provedený průzkum odhalil, že ve 13 % volají v případě nehody s vážným zraněním dříve domů než dispečink záchranné služby. A mnozí Češi by chybovali i v případě, že by měli přivolat zdravotnickou pomoc při svých cestách po Evropské unii. A jak vyplývá z průzkumu provedeného pojišťovnou Generali, jen 64 % by volilo správné číslo 112. Naopak 27 % by se snažilo dovolat – zřejmě pod vlivem amerických detektivních seriálů – na linku tísňového volání 911. Tristní je, že zbývajících zhruba 8 % motoristů by nevědělo vůbec, kam si pro pomoc zavolat. Přitom každá vteřina je drahá. Švédská studie z roku 2001 naznačuje, že až každý osmý vážně zraněný mohl přežít, pokud by byl včas dopraven do nemocnice. Kam a jak správně zavolat, pokud se staneme účastníky či svědky dopravní nehody se zraněním?
Volat na 155 nebo 112
V zásadě můžeme volit mezi dvěma telefonními čísly – 155 (dispečink Zdravotnické záchranné služby) a 112 (Integrovaný záchranný systém). První číslo lze na území České republiky považovat za číslo první volby. Tam voláme v případě úrazu nebo jiných vážných zdravotních komplikací. Pracovníky dispečinku bývají zkušení zdravotníci, kteří nám mohou po telefonu kvalifikovaně poradit, jak postupovat do příjezdu vozidla záchranné služby. Takový rozhovor může být nejen cennou pomocí, ale nejednou působí jako uklidňující moment. Přece jen už na poskytování potřebné pomoci nejsme sami. Naopak linku 112 přednostně volíme, když potřebujeme ohlásit hromadná neštěstí či mimořádná neštěstí s větším počtem postižených osob. Linka je vhodná též pro cizince, kteří dostatečně neovládají češtinu. Operátoři linky se totiž domluví nejrozšířenějšími jazyky, jako například anglicky či německy. Na obě čísla se dovoláme v České republice z pevných i mobilních telefonů bez předvolby a zdarma. Linku 112 pak lze doporučit i českým občanům při jejich pobytu v některém ze států EU.
Komunikujeme s dispečinkem
Při rozhovoru s dispečinkem linky 155 či 112 je třeba dbát na maximální stručnost, věcnost a přesnost. Nejdříve se představíme a následně řekneme, co a kde se stalo. Je třeba uvést adresu či alespoň popis lokality, kam má odborná pomoc dorazit. Nesmíme zapomenout uvést město, ze kterého voláme. Dispečink je třeba informovat o počtu zraněných a jejich stavu. Do příjezdu pomoci musíme být pořád na příjmu. Zásadní chybou by bylo odložit, či dokonce vypnout telefon. V případě, že ke zraněným není přístup (např. jsou zaklíněni ve vozidle či se nacházejí pod ním), to nesmíme opomenout uvést. Společně se záchrankou může na místo neštěstí vyrazit i technická pomoc. Bez její asistence nebudou moci zdravotníci účinně zasáhnout. Každá minuta má často kritický význam. Čas promarněný zbytečným čekáním na příjezd technické pomoci může rozhodnout o životě či smrti zraněného.
