Kouření za volantem může být nebezpečnější než používání mobilu
Alespoň to tvrdí odborníci nad jiné povolaní – představitelé australského tabákového průmyslu. Ovládání cigarety s sebou nese spoustu nežádoucího rozptylování řidiče. Někdy už jen nahmatání krabičky a vytažení tabákové pochoutky je spojeno s výkonem hodným eskamotéra. Následuje hledání zapalovače, škrtnutí… A ani pak není řízení vozu bez nebezpečí. Ono takové ovládání volantu automobilu jednou rukou se může náramně vymstít, třeba při zvládání nečekané rizikové situace. A to nemluvě o horkých chvilkách, kdy řidiči vlétne do oka rozžhavený popel z cigarety. Kuřácký rituál za volantem může být nebezpečný jako odesílání textové zprávy z mobilního telefonu. Tedy spojený se šestinásobným nárůstem rizika havárie oproti motorizovanému kolegovi nepodléhajícímu kuřáckým choutkám. Pravidelní kuřáci navíc čelí dvojnásobnému riziku úmrtí na následky komplikací při léčení zranění utrpěných při případné nehodě.
Negativní vliv oxidu uhelnatého
Podle Světové zdravotnické organizace obsahuje cigaretový kouř více než 4 000 sloučenin, ve více než 50 případech se jedná o prokázané karcinogeny. Velkým nebezpečím je pro náruživé kuřáky oxid uhelnatý. Jeho negativní vliv na výkon řidiče může být enormní. Oxid uhelnatý se pevně se váže na červené krevní barvivo hemoglobin v červených krvinkách, a to zhruba 230× silněji než kyslík. Vzniká při tom tzv. karboxyhemoglobin. Postižené červené krvinky ztrácejí schopnost dopravovat po těle kyslík. U nekuřáků je hladina karboxyhemoglobinu cca 0,5–1,5 %. V případě chronických kuřáků však jeho hadina stoupá na 5–10 % a u nejnáruživějších z nich to může být až 15 %. Přitom u hladiny nad 5 % již dochází k bolestem hlavy, nevolnosti či závratím. Negativní vliv vykouřené cigarety navíc přetrvává až 12 hodin.
Nebezpečí pasivního kouření
V přítomnosti kuřáka trpí i ostatní, stávají se totiž pasivními kuřáky. V omezeném prostoru kabiny vozu jsou rizika pasivního kouření násobně vyšší. Akutními příznaky pasivního kouření bývají podráždění očí a hrdla, kašel, bolesti hlavy, únava, závratě a nevolnost. U astmatiků může být vyvolán záchvat. Při dlouhodobém vdechování cigaretového kouře se pasivní kuřáci vystavují zvýšenému riziku onemocnění rakovinou plic či chronickou obstrukční plicní nemocí. Pokud se jedná o riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, pasivní kuřáci jsou na tom jako lehčí aktivní kuřáci. Obzvláště citlivé na vdechování cigaretového kouře jsou malé děti. Ve zvýšené míře se u nich projevuje riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí dítěte, zánětu středního ucha, astmatu a dalších onemocnění dýchacích cest. U dětí, které jsou při přepravě pravidelně vystavovány cigaretovému kouři, hrozí ve srovnání s jejich vrstevníky přepravovanými bez cigaretového dýmu až 6× vyšší pravděpodobnost, že se samy v budoucnu stanou aktivními kuřáky.
