Jak se efektivně a bezpečně chovat na místě nehody?
Pro efektivní a bezpečné chování na místě dopravní nehody platí následující zásady:
- Především je nutné myslet na svou vlastní bezpečnost. Vždy je však třeba konat. Nejhorší je neudělat nic. Evropský průzkum naznačil, že jen 17 % českých motoristů pamatuje při pomáhání jiným na svou vlastní bezpečnost.
- Jestliže projíždíme kolem místa nehody, zapneme varovné blinkry a svůj vůz odstavíme tak, aby netvořil překážku silničního provozu. Nevhodně odstavené a neviditelné vozidlo zachránce by mohlo být příčinou další kolize.
- Než vystoupíme z vozidla, oblékneme si reflexní vestu. Současně pamatujeme i na bezpečí svých případných spolucestujících. Měli by opustit automobil a zdržovat se mimo silnici (ideálně za svodidly).
- Vydáme se směrem k místu nehody. S sebou vezmeme výstražný trojúhelník, který umístíme v souladu s platnými předpisy a konkrétní situací před místo nehody. Rovněž tak je třeba s sebou vzít i lékárničku a mobilní telefon. Cestou dáváme ostatním přijíždějícím řidičům vhodná znamení. Je skutečně zásadně důležité, aby motoristé přijíždějící k místu střetu byli včas varováni. V opačném případě hrozí riziko vzniku další nehody, jejíž následky mohou být daleko horší než u původní nehody. Současně nehodu telefonicky oznámíme příslušným záchranným složkám.
- Pokud dojde k nehodě na protější straně dálnice, oznámíme událost (po zastavení na vhodném místě) příslušným záchranným složkám. V žádném případě nelze doporučit přebíhání dálnice přímo k místu nehody.
- V případě potřeby je dobré požádat o pomoc i další osoby, které se zdržují na místě nehody. Mohou se podílet na označení místa střetu, na poskytování první pomoci či na péči o nezraněné pasažéry z havarovaných vozidel.
- Na místě nehody je třeba setrvat až do příjezdu policie, případně zdravotnické záchranné služby či hasičů.
Na co pamatovat při pomoci zraněným po dopravní nehodě?
Skutečně neváhejme pomoci lidem s vážnými zraněními. Role laických zachránců je nezastupitelná. V Evropě trvá 8 až 15 minut, než po oznámení dorazí odborná pomoc. Pokud není poskytnuta účinná pomoc lidem se zástavou srdeční činnosti či s dýchacími potížemi, po čtyřech minutách začínají odumírat první mozkové buňky. Každá minuta váhání snižuje šanci na záchranu o 10 %.
Zachránci by se měli zaměřit na skutečně podstatné úkony:
- U zraněných hodnotíme, nakolik jsou při vědomí. Dále se přesvědčíme, zda dýchají či nemají s dýcháním potíže. Pozornost věnujeme též známkám silnějšího krvácení nebo jinému vážnému poškození zdraví.
- Pokud je zraněný v bezvědomí a má dýchací potíže, položíme ho na záda, pokud možno na pevný podklad. Bezpodmínečně nutné je přesvědčit se o průchodnosti dýchacích cest. Pokud se v dutině ústní nacházejí cizí tělesa, zvratky, krev a podobně, musíme je ihned odstranit. Následně zahájíme masáž srdce. Hrudní kost stlačujeme oběma rukama s nataženými pažemi, a to zhruba 100× za minutu. Aby byla masáž účinná, musíme hrudní kost stlačit alespoň o 5 centimetrů. Zkušenější zachránci mohou srdeční masáž kombinovat s umělým dýcháním. V takovém případě kombinujeme masáž srdce s umělým dýcháním, a to v poměru 30 stlačení hrudníku ku dvěma hlubokým vdechům. Resuscitujeme do příjezdu odborné pomoci.
- Pokud je zraněný v bezvědomí, ale dýchá bez potíží, umístíme jej do stabilizované polohy. Nicméně do příjezdu odborné pomoci pravidelně kontrolujeme, zda dýchá bez problémů. V opačném případě ihned zahájíme resuscitaci.
- Pokud zraněný silně krvácí z horní či dolní končetiny, položíme ho na záda. Na vhodném místě mezi krvácející ranou a srdcem přiložíme škrtidlo, následně pak ránu ošetříme tlakovým obvazem. Pokud ani to nepomůže, nezbude než krvácející ránu stlačit rukou. V každém případě – přinejmenším při ošetřování krvácejících osob – nezapomeneme na použití vhodných ochranných rukavic.
